Chtěli byste být chudí? Samozřejmě, že nechtěli, to je logické. A kdybych se vás zeptal na důvody, proč se nechcete ocitnout v nouzi nebo vyslovené chudobě, měli byste určitě dost pádných argumentů. Chudoba by vám nevyhovovala třeba proto, že byste si kvůli ní nemohli kupovat to, co si obvykle kupujete, a to ať už jde o důležité nebo klidně i naprosto postradatelné věci, nebylo by vám příjemné ani to, že byste si museli upírat využívání některých služeb, těm prozíravějším by určitě vadilo i to, že by neměli možnost vytvářet si finanční rezervu pro nečekané výdaje nebo klidně i na stáří. A to je jenom pár z důvodů, proč je vždycky lepší být solventní, než chudí.
Jenže každý z nás žije v takových podmínkách, v jakých žije. A tak je někomu po finanční stránce přáno víc, někomu ale míň. A někomu se nedaří třeba vůbec. Jenže i ti, kteří jsou na tom neslavně, potřebují peníze. A tak je ti, kdo je nemají, shánějí, jak se jenom dá. Ale možností, jak si polepšit v časech finanční tísně, není mnoho. Je jich jenom pár. A když si musíme škrtnout přivýdělek, který není každému dostupný, a využití úspor, které lidé mnohdy také nemívají, zbývají vlastně jenom půjčky. A ačkoliv jde u půjček jenom o dočasnou pomoc, i ta se může hodit.
Jenomže pomoc jakéhokoliv druhu si musíme my lidé zasloužit. A i u půjček to platí. Lidem nebude žádná finanční instituce své peníze vnucovat, pokud si není jista, že je dostane zpátky, a jsou to naopak lidé ve finanční tísni, kdo musí usilovat o získání pomoci. A protože jsou půjčky v bankách podmíněné dostatečnými příjmy a čistými registry dlužníků, není snadné u nich uspět. Kdekdo tu má smůlu. A co pak?
Pak pomůžou někomu takovému určitě nebankovní americké hypotéky. Protože podmínky pro jejich poskytnutí se od těch spojených s bankovními půjčkami liší. A to dává šanci i těm, jež někde v bance odmítli.